O co že to tedy jde?
Předmětem soutěže je, jak se lze dočíst v přílohách usnesení rady 1431/07 ZDE Ideová vize celkového urbanistického pojetí Letenské pláně. Řešení má současně respektovat závěrečné stanovisko "Týmu Národní knihovny".
Účelem a posláním soutěže je slovně popsat a graficky a objemově formalizovat základní myšlenku o urbanistické roli Letenské pláně v organismu Prahy. Soutěžící se zamyslí mimo jiné nad možným a únosným stupněm urbanizace Letenské pláně v návaznosti na blokovou zástavbu čtvrti Letná. Vyhlašovatel soutěže
nemá na mysli další obytné bloky či domy ale potenciální parcely pro celostátně významné kulturní stavby nebo úřady. Soutěžící se zamyslí také nad zapojením již započaté stavby městského okruhu do celkového konceptu pláně.

Určitým vodítkem budiž soutěžícím tématická mapa, jako seznam letenských problémů a námětů (viz níže).

Kromě celkové urbanistické vize jde v této soutěži také o vyřešení dílčích letenských témat. Celková vize bude oceněna cenami. Reálně vyřešená dílčí témata soutěže mohou být zadána jejich autorům formou podrobných ověřovacích studií v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel si ponechává právo podle vlastní úvahy rozhodnout, zda ověřovací studie zadá jednomu, dvěma nebo více oceněným účastníkům soutěže, nebo je nezadá vůbec. Výsledek soutěže bude mimo jiné sloužit pro získání námětů pro nový Územní plán.

Tolik předmět zadání. A co se k němu píše ve scénáři soutěže a v seznamu letenských problémů?

Scénář ideové urbanistické soutěže
na využití a architektonické ztvárnění Letenské pláně. Předmětem soutěže je především formulování a grafické znázornění ideové vize urbanistické náplně Letenské pláně v budoucnosti. Součástí takové vize by měl být také ideový námět pro architektonickou koordinaci stavby tunelů Městského okruhu a nově upravené ulice Milady Horákové spolu s investičním záměrem nové budovy NKČR. Součástí celkové vize
by mělo být i rozhodnutí, zdali stavební vývoj východní fasády Letenské pláně (ministerstvo vnitra, Gymnázium Nad štolou, Soukromá klinika - bývalá mateřská školka, Zemědělské muzeum a Národní technické muzeum) je definitivně uzavřen či nikoliv.
Tématická mapa uvádí jednotlivá dílčí urbanistická témata pod následujícími čísly:

1. a 2. téma sjezdu do tunelů Městského okruhu a téma rozhraní ulice Milady Horákové a Letenské pláně:
a. Nevhodná topografie současného povrchu Letenské pláně působí, že zářez sjezdu do tunelů MO je dlouhý 90 metrů. Bylo by možné ho zkrátit na 60 metrů pouhým srovnáním pláně do ideálnější roviny než dnes. Zarovnání dnešní prolákliny by také pomohlo lépe zakrýt těleso podzemního parkingu.
b. Křižovatku se sjezdy U Vorlíků by bylo možné a záhodné doplnit o pěší lávky přemosťující jak ulici Milady Horákové tak sjezd a výjezd z tunelu.
c. Boční stěny zářezu do Letenské pláně by bylo možné řešit kaskádovými gabionovými bloky a nikoliv kolmými betonovými stěnami, které budou vždy předmětem zájmu sprejerů. Gabionové bloky lze snadno ozelenit jak popínavou tak vysokou zelení. Zářez do plochy Letné by měl být délkově co nejkratší, aby plochu příliš nepřetínal, ale šířkové zpracování může být bohatá kaskádová krajinná úprava.
d. Dnešní přechod ulice a jejího chodníku přímo do pískové nebo travnaté plochy měl kdysi své kouzlo; při dnešním i budoucím provozu na ulici Milady Horákové už je třeba hledat kouzlo jiné - zobrazená alej (např. platanů) může být jedním z možných řešení. Smyčka by se potom mohla k aleji přimknout a jaksi "zmizet" ve stínu stromů asi tak jako tramvajová smyčka ve Stromovce.

3. Téma nové budovy NKČR bude řešeno v souladu s rozhodnutím týmu Národní knihovny

4. a 5. Tyto lokality by mohly poskytnout budoucí rezervy pro umístění
dalších významných státních budov. Mohla by zde vzniknout nová muzejní čtvrť - Letenská kulturní akropole.
V rámci celé Letenské pláně by bylo vhodné nalézt umístění minimálně pro tři instituce:
a. novou budovu Národní knihovny
b. koncertní síň soudobých akustických parametrů
c. archeologické muzeum

6. Téma ukončení osy Pařížské ulice
a. Je otázka, zdali monumentální žulové schodiště od Vltavy k bývalému pomníku Josefa Vissarionoviče Stalina je tou jedinou možnou náplní místa.
b. Mezi dolní a horní podestou tohoto schodiště je půdorysná vzdálenost 75 metrů a výškový rozdíl 30 metrů. V tradici historických představ o urbanistické váze tohoto místa lze o tomto místě také uvažovat jako o lokalitě pro důležitou státní nebo městskou budovu.

7. Téma hledání místa pro pěší lávku
Muzejní čtvrť by mohla být přímo propojena se Starým Městem.

8. Téma úpravy soklu bývalého Stalinova pomníku

9. Téma dolního propojení s Jelením příkopem:
a. Jižní svah Letné a vše, co k němu patří, od Čechova mostu až ke Klárovu je hlavnímu městu opravdu pro ostudu včetně parkingů vlády České republiky na terase pod Kramářovou vilou. Podél fortifikační bašty, na které Kramářova vila stojí, vedly kdysi mechanizované schody z terasy dnešního parkingu vlády k Hanavskému pavilonu. Bylo by zde třeba obnovit alespoň schody pevné. Spád terénu je již připraven a dodnes je stopa schodiště v terénu čitelná.
b. Pokud by se parking zapustil pod zem, či vyřešil jinak, bylo by možné ve výšce terasy pokračovat lávkou na svah pod Opyší a napojit se tak na turistickou stezku od Josefa Pleskota vedoucí do spodní části Jeleního příkopu nebo přímo na Hrad. Z lávky by byly překrásné výhledy jak na Vltavu a Malou Stranu tak na geologický řez barrandierovskými vrstvami terénu na druhé straně.

10. Téma vodního prvku:
a. Je vydáno UR pro temperovací nádrž v nejnižším místě hrany Letenské pláně. Vydané UR bude součástí soutěžních podkladů. Mělo by být po technické stránce respektováno, pokud záměr zavlažovat jižní svah stále trvá.
b. Architektonické ztvárnění by ovšem mělo zapadat do celkové výtvarné koncepce určené soutěží. Velké vodní plochy jsou na Letné nevhodné, neboť v její geologické podstatě je velká propustnost a úroveň spodní vody je až na úrovni řeky. Jakékoliv vodoteči nebo nádrži je proto třeba dělat důkladné jnové lože.

11. Téma překrytí železnice a téma zeleného propojení Letné se Stromovkou
Soutěžní podklady budou doplněny o poslední informace ČD, Prahy 6 atd.

12. Téma zástavby severní strany ulice Milady Horákové na špejcharu
Soutěžní podklady budou doplněny o definici funkční náplně.

Kdo a podle čeho návrhy posoudí?
Pro hodnocení byla formulována následující závazná kritéria (bez pořadí významnosti):

- Zapojení do organismu města (včetně dopravního) a nový přínos pro architektonickou tvář a vybavenost města a zároveň předpoklady pro intenzívní rekreačně sportovní využívání lokality

- Předpoklady pro ekonomickou únosnost celkové investice

- Reálnost provedení a proveditelnost v čase (včetně dopravního)

Důvody pro vyloučení ze soutěže:
Porota vyloučí z posuzování všechny návrhy, které:
a) nesplňují obsahové požadavky vypsání,
b) neodpovídají formálním požadavkům těchto Soutěžních podmínek,
c) zřetelně ukazují na porušení anonymity.

Porota vyloučí z posuzování ty části soutěžního návrhu, které nebyly soutěžními podmínkami požadovány.
Porota odmítne návrhy, které nedošly v požadovaném termínu.
Složení poroty: Tvoří ji 9 členů, z tohu 4 závislí (2 starostové – Prahy 6 a Prahy 7, po jednom členu z magistrátu a útvaru rozvoje hlavního města) a 5 nezávislých. O náhradnících se nebudu zmiňovat, je mi ale záhadou, proč do poroty nepřizvali i starostu Prahy 1 od nich budou na budoucí Letnou mít nejlepší výhled. Za povšimnutí stojí také odborní znalci: zástupci generálnho projektanta a generálního dodavatele městského okruhu a zástupce komory architektů.

Další podrobnosti viz přílohy k výše citovanému usnesení rady rady 1431/07.

Dřívější plány a nedávná minulost Letenské pláně
Povídání o historii i různých projektech na využití Letenské pláně by bylo na delší povídání – v v minulém roce byla tomuto tématu věnována Výstava Letná - historie a vývoj prostoru,
odkud si zájemnce může pár návrhů prohlédnout
ZDE
Jeden z těch návrhů, jehož pozůstatky jsou na Letné dodnes, byl dokonce zrealizován. Vzpomínáte?
Stalin1
Ten další obrázek, to není Poláčkovo Bylo nás pět, to jenom my byli mladí, patřil nám celý svět (tenkrát od Aše po Čiernou nad Tisou), ale větší než On jsme si netroufli být.

Stalin2
Ani nás to tenkrát nějak nebralo, monument sem, monument tam, takových bylo... A nebralo nás vlastně ani to, když jsme pak z okna posluchárny pozorovali létající odštěpky žuly až téměř k naší fakultě. Jenom jsme z toho měli trochu bžundu...

Tehdy a dnes
Nevím, jak by to vypadalo, kdyby se tenkrát byli ptali lidí, co na Letné chtějí. Jestli vůbec něco. Jestli pomník velkého vojevůdce. Kdo ví, možná by tam stejně stál. Ale oni se neptali. A měli ovšem silný mandát. Oni vyhrávali volby s 99,9 % hlasů.
Dnes se lidí také neptají. Mají k tomu sice slabší mandát (jsou rádi když přesáhnou 30 %), ale zato mají silnější motivaci. Ekonomickou. Tenkrát měli motivaci jenom ideologickou. Která je asi silnější?
Ale stejně tenkrát jako i dnes, měli nebo mají lidé vůbec zájem se k něčemu vyjadřovat? O něco usilovat? Někdy mi to připadá, že je všechno všem jedno. Však on se někdo postará. Jo když jim metr před okny vyroste monstrum a zastíní celý byt, tak se i proberou, ale to bývá už pozdě. A jak to bude s Letnou? Probereme se, až tam bude stát největší stadion, největší knihovna, největší oceanárium, největší nevím co...?