Mimo jiné právě tento pociťovaný nedostatek vedl Klub Praha 7 Věcí veřejných k nabídce výběru ze tří svých příznivců do redakční rady Hobuletu. Výsledek zatím znám není, ale patrně nebude lepší než u nabídky do výborů nebo komisí, tedy nulový. To však nemůže být pro nás důvodem k rezignaci, ale právě naopak, důvodem k většímu úsilí, aby se Hobulet stal zdrojem co nejúplnějších informací o dění v Praze 7, včetně těch nelichotivých.

Není to specifický problém Prahy 7
Objektivita a vyváženost informací prostřednictvím radničních novin není žádným specifickým problémem Prahy 7. Ve svých aktivitách se tomuto, dalo by se říci celorepublikovému, problému, věnuje velmi intenzivně občanské sdružení Oživení. Jako svoji nejnovější akci - viz ZDE zveřejňuje doporučení pro vydávání periodik samosprávami a kodex dobrého radničního periodika. Reaguje tak na alarmující cenzurování obsahu listů, novin a zpravodajů vydávaných samosprávami, jak vyplynulo z průzkumu v projektu Radniční listy bez cenzury. Doporučení se týkají jak obsahové, tak i organizační stránky vydávání periodik.

Z kodexu dobrého radničního periodika
Už úvod kodexu může vyvolat nevoli na těch radnicích, které to pocítí jako potrefené husy. Píše se v něm:
Vydávání periodika za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou nelze vnímat jen jako jednostranný vztah předávání lichotivých či nepolemických informací od představitelů radnice k občanům. Vynakládané prostředky a využití autority radnice (tedy veřejného úřadu) opravňují občany i členy zastupitelstva (zejména opoziční) požadovat od tohoto nástroje také zpětnou vazbu. To znamená možnost dozvídat se i odpovědi na otázky, které by si sami představitelé radnice nepoložili, přiměřenou možnost jim tyto otázky aktivně klást a také přiměřenou možnost předkládat ostatním občanům alternativní zprávy, názory a komentáře.

Pro nás, jako občany s potenciálně kritickým pohledem na činnost radnice, jsou z kodexu zajímavé pasáže, týkající se redakční rady a redakce:

Redakční rada
Jednání redakční rady má být vždy vedeno tak, aby se v něm projevila základní zásada demokracie: „rozhodování většiny při respektování a ochraně názoru menšiny“. Právě při šíření informací za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou má ochrana menšinových názorů a informací mimořádný význam a je právní povinností. Takové šíření informací nesmí být omezováno úplným vylučováním žádných názorů. Je třeba upozadit většinový mechanismus. Hlasování jako projev většiny je vhodné využít jen v případech hraničních, jako je porušení zákona a dobrých mravů
. Občané však mají právo veřejné představitele podrobit mnohem vyšší míře kritiky než ostatní osoby.

Redakce
Redakce (ať už ji představuje jedinec či tým) si má být vědoma odpovědnosti za šíření informací tak, aby občané měli k dispozici nezkreslený obraz skutečné šíře názorů, zpráv, komentářů a dalších sdělení, které různí lidé a různé skupiny mají k otázkám místní komunální či regionální politiky. Redakce by si měla uvědomovat, že i názory kritické, překvapující
, někdy až pobuřující, jsou i v místní politice často zdrojem odhalení skrytých problémů, rychlejšího řešení, vyšší společenské stability.

Z obecných doporučení

Poradce pro otevřenost veřejné správy O. Kužílek vytvořil také obecná doporučení pro vydávání periodik samosprávami, kde se ve vztahu k redakční radě uvádí:

Zastupitelstvo si na začátku volebního období vyhradí působnost dohledu nad vydáváním periodika a provozování dalších sdělovacích prostředků, jako jsou webové stránky. Dále zřídí Redakční radu jako výbor zastupitelstva. Úkolem periodika totiž je poskytovat veřejnosti objektivní informace o činnosti vedení obce (kraje). Působnost v této oblasti výkonu samosprávy proto nemá být jen v rukou těch, o nichž se mají poskytovat objektivní informace.

Redakční radu zpravidla tvoří zvolení členové zastupitelstva a další osoby se společenskou autoritou. Je vhodné, aby tyto dvě skupiny tvořily zhruba poloviny, aby v sobě zahrnovaly místním poměrům odpovídající názorovou různost.

Starosta a členové rady nemají být členy redakční rady. Jde o klasický střet zájmů. Úkolem periodika je informovat objektivně o činnosti starosty a rady. Vytváření příznivého obrazu vlastní osoby a práce může z významné části představovat osobní prospěch získaný za veřejné prostředky. Veřejní představitelé by měli příznivý obraz získat svou činností, nikoli ovládáním informací o své činnosti. Periodikum se nemá stavět k činnosti vedení obce (kraje) nekriticky.

Vstřícnost radnice Prahy 7?
S odstupem času se zdá, že určitý pozitivní trend tady byl nastoupen za někdejšího starosty Duba, kdy se radnice otevřeněji stavěla ke svým občanům jak na stránkách Hobuletu, tak na webových stránkách Prahy 7. Zatímco v Hobuletu se teď s kritickou připomínkou nebo všetečnou otázkou sotva setkáme, na webových stránkách zatím tato možnost existuje. Zde ale případné ožehavé otázky nebo kritické připomínky vedení radnice řeší tím, že na ně prostě nereaguje. A spoléhá na to, že internet používá zatím jenom minimum občanů, a že vedení radnice tak nehrozí prakticky žádné riziko, že by odradila větší množství voličů.

A co občané? Asi nebude málo těch, kteří považují Hobulet za naprosto bezzubý plátek. Když se k tomu přidá ještě problematická distribuce, není divu, že Hobulet už většinou nikomu neschází. To je pak voda na mlýn těm, kdo nemají zájem, aby byla radnice pod větší kontrolou občanů. Nemalou zásluhu na takovém stavu má samozřejmě neexistující opozice. A když píši opozice, mám na mysli opozici konstruktivní, věcnou, která i když nevládne, dokáže působit ku prospěchu občanů. Ale na takovou si asi budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Proto je asi jedinou šancí, že si zvýšení informativní úrovně Hobuletu vynutí sami občané. Jenomže, najde se jich dostatek, aby jejich hlas byl slyšet?

I.Tinka