K zamyšlení
Tato diskuse mě vyprovokovala k zamyšlení, v čem je vlastně zakopaný pes. Má pravdu ten, kdo očekává od policie činnost, dochází-li k porušování zákona, nebo má pravdu ten, kdo vyzývá k akci občana, chce-li zjednat nápravu. Ono je asi velmi důležité zřetelně si uvědomit danou konkrétní situaci. Jestliže uvidím, že se někdo násilím dobývá do nějakého auta, do bytu apod., tak nemám problém s rozhodováním, jestli zavolat okamžitě policii. Pokud ale vidím třeba to parkování na chodníku a kolem opakovaně projíždí policie (je jedno, jestli republiková nebo místní), a nic se neděje, tak to by mě sotva napadlo policii volat (po pravdě řečeno, policii bych nevolal na žádné nepředpisově zaparkované auto, pokud by přímo nebylo zdrojem ohrožení – ale to je jiná věc).

K zakopanému psu
V tomto právě vidím tu špatnost a toho zakopaného psa: Když je občan neustále vybízen k udávání tam, kde mají orgány, které si platí, fungovat automaticky. Nějak se tady zavedlo, že policie zasahuje, až když „dostane podnět“. Jako kdyby porušování zákonů bylo důvodem pro zásah policie, až když to někomu vadí. Ale i tady zdá se zasahuje, jenom pokud nenarazí na někoho silnějšího, a tak nejčastější obětí je vcelku spořádaný občan, který občas nevhodně zaparkuje z nouze nebo přehlédnutím.

K městské policii
Tyto úvahy mě nakonec přivedly k fungování městské policie. Nespokojenost s její činností je zřejmě celopražskou záležitostí, ale podívejme se na P7. Na internetových stránkách MČ si každý můžeme najít „svého“ strážníka. Jestli jsem správně počítal, je jich tam na celou městskou část 9. Kudy chodí nevím, neměl jsem možnost je potkat, ale je fakt, že já se po ulicích moc netoulám.

Nevím, jaký je početní stav policistů MP v Praze 7, ale jenom nová služebna v Havanské ulici jich má mít 20. Takže ty počty by pak měly být znát i v ulicích. A nakonec, prázdné nejsou ani služebny republikové policie. Takže já jako občan bych očekával, že náhodně se vyskytující porušování zákona sice asi nejde zcela eliminovat, ale neměla by existovat místa s fakticky trvale zakořeněným (nebo pravidelně se opakujícím) nezákonným počínáním. A takových lokalit bude třeba konečný počet, který lze systematickým dohledem a efektivními zásahy snižovat na nejnižší možnou hodnotu.

I.Tinka