Proč městská rada nemá své občany ráda?
Funkční období současné rady městské části Praha 7 ve složení Bezděk Vladimír, Douda Pavel MUDr., Hasal Štěpán, Hoffmann Petr Ing, Kechner Otto Ing., Kučerová Ivana PhDr., Lieberman Ari, Piskáček Jiří Mgr., Vavřinec Tomáš JUDr. se pomalu chýlí ke konci. Pro některé spoluobčany bylo působení této rady jistě prospěšné, vždyť jenom to přidělování různých příspěvků a dotací představovalo každý rok „pár“ milionů korun. Na druhé straně je tady početná skupina občanů - jde o stovky rodin - kteří se mohou oprávněně cítit podvedeni a poškozeni a právem se ptají, proč je nemá městská rada ráda?

Mohlo to být jinak?
Skutečný motiv pro tak pochybné rozhodnutí jakým je program výstavby půdních bytů v režii společnosti Plugget si jistě každý domyslí sám. Rozhodně tím motivem nebyla ani dobročinná akce pro nebydlící občany, ani snaha co nejvíce naplnit městskou kasu. Výsledkem je pouze to, že na toto rozhodnutí doplácí jak obyvatelé v postižených domech, tak městská část a v konečných důsledcích životem v okolí zanedbaného bytového fondu vlastně všichni obyvatelé Prahy 7. Přitom existovaly a existují cesty prostřednictvím solidních stavebních firem, které by mohly přinést nejenom prospěch občanům v postižených domech, ale zkrátka by nepřišla ani městská část.

Stačí jenom trochu počítat
Jako příklad je možné vzít nabídku stavební firmy pro jeden dům Lidového bytového družstva v Praze-Holešovicích, které má na půdě tohoto domu prostor pro vybudování 3 bytových jednotek o celkové rozloze cca 290 m2. Tato nabídka zní na stavební práce, zahrnující výstavbu osobního výtahu, repasi fasád, výměnu oken za euro okna, nátěry ocelových konstrukcí a další práce, vše v částce cca 2 400 000 Kč. Družstvo za to umožní firmě postavení a prodej těch tří bytových jednotek, samozřejmě na její vlastní náklady, které se tak stanou jejím majetkem. Stavební firma tím vlastně družstvu zaplatí za 1 m2 „stavební parcely“ cca 8300 Kč. Podlahová plocha bytů v tomto domě (bez plánovaných půdních bytů) je cca 960 m2. Každý m2 bytů v tomto domě je tak zhodnocen částkou 2500 Kč!

Jak by tomu mohlo být v privatizovaných obecních domech?
Teď si stačí představit, že se jedná o obecní dům před privatizací, s plánovanými půdními byty. Městská část po „narovnání“ platebních podmínek
se společností Plugget předpokládá výnos 3000 Kč za m2, takže v tomto případě by inkasovala 870 000 Kč. Kdyby prostor prodala rovnou nájemníkům, ti by za 1 m2 bytové plochy zaplatili o cca 900 Kč více. Jak však plyne z nabídky stavební firmy výše, ta by na své náklady zhodnotila byty o 2500 Kč na 1 m2 bytové plochy. To znamená, že nájemníci by měli zisk v hodnotě 1600 Kč. Tak by získali nájemníci, městská část i obyvatelé okolních domů, kteří by získali pohled na jeden obnovený dům.

Jak by tomu bylo bez „narovnání“ platebních podmínek?

Podle původní rámcové smlouvy se společností Plugget byla městská část smířena dokonce s částkou 1000 Kč za 1 m2 plochy půdního bytu. To by v daném případě znamenalo pro nájemníky privatizovaných bytů vyšší cenu za m2 pouze o 300 Kč, takže nájemníci by vlastně získali zhodnocení 2200 Kč/m2. Může pak někdo podezřívat stávající radu, že by snad měla kladný vztah ke svým občanům, natož aby je měla ráda?

I. Tinka
Tinka Ivan