Území hl. m. Prahy je součástí rozvojové oblasti Praha. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy zpřesňují vymezení této rozvojové oblasti a na území hlavního města navrhují rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního, tj. celoměstského významu.

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy navrhují tyto typy rozvojových oblastí:
- rozvojové oblasti v dosud nezastavěném území (R),
- transformační oblasti (T),
- rozvojové oblasti zeleně (Z).

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy navrhují tyto typy rozvojových os:
- rozvojové osy podél významných komunikací směřujících k hranicím hl. m. Prahy,
- rozvojové osy podél tras kolejové hromadné dopravy.

Přímo nebo velmi blízko se nás dotýkají následující vymezené oblasti:

1. Holešovice – Bubny – Zátory (T/8)
Jedná se o území vymezené Bubenskou ulicí, kralupskou železniční tratí, Argentinskou ulicí a Bubenským nábřežím na území MČ Praha 7. Důvody pro vymezení jsou rozsáhlé, původně železniční plochy v centrální části města určené k transformaci, která umožní propojení dosud oddělených čtvrtí Letné a Holešovic. Oblast T/8 je určena pro rozšíření celoměstského centra, pro umístění funkcí celoměstského významu včetně areálu vysokých škol a centrálního parku.


Oblast T/8 je součástí velkého rozvojového území (VRU) určeného k realizaci v horizontu územního plánu. Funkční využití je třeba upřesnit.

Podmínky pro následné rozhodování o změnách v území:
a) vytvoření polyfunkčního území, které bude součástí rozšířeného celoměstského centra,
b) soulad charakteru, hustoty a struktury zástavby s polohou v území, jmenovitě soulad s navazujícími čtvrtěmi při západní a východní straně vymezené oblasti,
c) respektování památkově chráněných, původně železničních objektů,
d) zajištění územní rezervy pro novou parkovou plochu a pro vysokoškolské zařízení,
e) respektování maximální výšky nové zástavby, která nedostoupí k hranám zelených svahů Troje, Kobylis a Žižkova,
f) zajištění výstavby severozápadní části Městského okruhu a dopravního skeletu ve vymezené oblasti.

Úkoly pro podrobnější územně plánovací dokumentaci:
a) navrhnout polyfunkční využití rozšířeného celoměstského centra, zajistit vyrovnané funkční využití,
b) navrhnout charakter a strukturu nové zástavby, která bude reagovat na charakter navazujících čtvrtí při západní a východní straně území,
c) navrhnout nové využití, resp. transformaci památkově chráněných objektů a jejich začlenění do nové zástavby,
d) navrhnout výškovou regulaci pro novou zástavbu odpovídající poloze v centrální části města,
e) ověřit dostatečné plošné rezervy pro vysokoškolská zařízení a pro významnou parkovou plochu.

2. Draháň – Troja – Bubeneč (SO/1)
Jedná se o oblast zahrnující lokalitu Draháň, k.ú. Troja a část k.ú. Bubeneč se stávajícími nebo potenciálními rekreačně-vzdělávacími a sportovními aktivitami. Oblast zasahuje do MČ Praha-Troja, Praha 6, Praha 7 a Praha 8. Důvodem vymezení je, že se jedná o území s významnými veřejnými společensko–vzdělávacími a rekreačními funkcemi (zoologická a botanická zahrada, holešovické výstaviště, Stromovka, Císařský ostrov) s celostátní a celoměstskou působností, vysokou nárazovou návštěvností a tomu odpovídajícími nároky na obslužnou dopravu individuální a hromadnou. Ve vymezené oblasti se střetávají požadavky návštěvníků, požadavky na další rozvoj (např. intenzifikace Ústřední čistírny odpadních vod na Trojském ostrově) se zhoršenými podmínkami životního prostředí obyvatel a s požadavky ochrany přírody a krajiny.
V horizontu územního plánu je vymezeno funkční využití pro rekreaci, sport, kulturu a zeleň odpovídající specifickému významu oblasti.

Podmínky pro následné rozhodování o změnách v území:
a) zajištění bezproblémového soužití trvalých obyvatel s návštěvníky a uživateli celoměstsky významných areálů,
b) respektování krátkodobé rekreace obyvatel jako prioritní,
c) zajištění vyhovující dopravní obsluhy a pěší dostupnosti zoologické a botanické zahrady, Trojského zámku a ostatních volných rekreačních aktivit v území,
d) stanovení podmínek pro konání akcí s velkou návštěvností, např. světové soutěže vodních sportů,
e) respektování fenoménu Vltavy a její nivy jako významného krajinného a přírodního prvku, určeného především pro rekreační funkci,
f) zachování zeleného horizontu trojských a kobyliských svahů,
g) zachování Královské obory (Stromovky) jako nezastavitelného území vůči okolním obytným čtvrtím a výstavišti v Holešovicích,
h) prověření možnosti rozvoje ÚČOV, či jejího výhledového přemístění.

3. Rohanský ostrov (Z/1)
Jedná se o prostor v centru města na pravém břehu Vltavy na území MČ Praha 8.
Důvody vymezení spočívají v tom, že se jedná o území zčásti nezastavěné, zčásti zdevastované a zaplněné provizorními stavbami a náletovým porostem s možností transformace na přírodní rekreační zázemí města se soustavou parků a přírodě blízkých ploch, které by byly součástí nadregionálního biokoridoru a regionálního biocentra ÚSES (Územní systém ekologické stability). Rekreační zázemí pro centrální část města a nově vznikající obytnou zástavbu Karlína, Libeňského ostrova a Holešovického přístavu. Významná součást územního systému ekologické stability v Praze.
Rozvojová oblast je navržena k realizaci v horizontu územního plánu.

Podmínky pro následné rozhodování o změnách v území:
a) respektování kompozičních záměrů ověřených v US Rohanský ostrov.

Úkoly pro podrobnější územně plánovací dokumentaci:
a) respektovat a ověřit využití vymezené plochy zeleně.


Za povšimnutí stojí některá konstatování ve Vyhodnocení vlivů ZÚR hl.m. Prahy na životní prostředí:

ÚAP (územně analytické podklady) hl. m. Prahy a v návaznosti na ně i ZÚR hl. m. Prahy správně poukazují na hrozbu nezvládnutého urbánního rozvoje území obcí sousedících s Prahou („urban sprawl“). Autoři jsou si však zároveň vědomi omezených možností k přímému ovlivnění tohoto vývoje bez aktivní spolupráce orgánů sousedících obcí, Středočeského kraje a MMR. Počítají však s opatřeními v dopravní infrastruktuře a obsluze i v nabídce přiměřeného rozvoje bydlení a občanské vybavenosti k částečné eliminaci a kompenzaci těchto tendencí.
SWOT analýza provedená v rámci ÚAP hl. m. Prahy jako kraje upozorňuje na ohrožení vyplývající z nedostatečného docenění celostátního významu hl. m. Prahy při přerozdělování veřejných zdrojů, což vede k zaostávání potřebné občanské, dopravní i technické infrastruktury. Řešení je však mimo kompetence orgánů a nástrojů územního plánování.

Jako ohrožení zdravého a udržitelného vývoje jsou v ÚAP hl. m. Prahy jako kraje dále uváděny např.:
- zvyšující se hustoty, výšky a objemy nové výstavby proti předpokladům platného ÚPn SÚ a z toho vyplývající vyšší a obtížně zvladatelné nároky na nárůsty dopravy,
- požadavky na realizaci výškových staveb bez jasně vymezených pravidel a regulativů, zvýšený tlak na dostavby a nástavby,
- rozsah nově umísťovaných skladových a obchodních hal v plochách těsně navazujících na území města, způsobující ztrátu jeho kontaktu s krajinou („uzavírání města“),
- postupující suburbanizace pražského okolí provázená narušením kontinuity zeleně, ÚSES, ztížením přístupnosti a prostupnosti krajiny a vzdalováním příležitostí k rekreaci v přírodě,
- nárůst intenzit automobilové dopravy se všemi negativními prostorovými důsledky, emisemi hluku a škodlivin do ovzduší a vlivy na veřejné zdraví i biotu,
- růst počtu ilegálních pracovníků a přistěhovalců bez řádného zdravotního a sociálního pojištění,
- náznaky sociální degradace některých částí města,
- ohrožení Pražské památkové rezervace příliš rigidními regulacemi v památkovém zájmu, odchodem většiny obyvatel, podnikatelských aktivit a „umrtvení“ života v centru na jedné straně a naopak necitlivými zásahy a počiny, nerespektujícími hodnoty hodné ochrany,
- vznik převisu nabídky nad poptávkou obchodních a kancelářských ploch a z toho vyplývající zvyšování podílu nevyužitých fondů a ploch,
- chátrání památek v důsledku chronického nedostatku prostředků na údržbu a opravy nebo nevhodného využívání,
- neuvážené megalomanské záměry, neodpovídající rozsahem, ekonomickou náročností a dopady na organismus města jeho možnostem a velikosti,
- absence dlouhodobé cílevědomé politiky města pro nákup pozemků potřebných k realizaci veřejných zájmů,
- nárůst tranzitní dopravy pronikající vzhledem k nedostatku jiných možností zbytečně do organismu města,
- riziko městem neovlivnitelného rozvoje leteckého provozu,
- nedostatek vlastních prostředků a neochota státu spolupodílet se na řešení dopravních problémů hlavního města,
- vyčerpání kapacity skládky komunálního odpadu a neochota Středočeského kraje podílet se na řešení umístění na jeho území,
- neúnosná fragmentace krajiny dalšími koridory a systémy dopravní a technické infrastruktury,

Návrh ZÚR hl. m. Prahy svou komplexností a promyšleností napomáhá eliminaci nebo minimalizaci těch ohrožení, která jsou řešitelná nástroji územního plánování, neboť svým obsahem důsledně reaguje na „určení problémů k řešení“ u všech subkapitol SWOT (Strenght, Weakness, Oportunities and Treatments - Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) analýzy v Rozboru udržitelného rozvoje v ÚAP hl. m. Prahy.

Za slabé stránky shledává SWOT analýza v Rozboru udržitelného rozvoje ÚAP hl. m. Prahy v dosavadním stavu a tendencích rozvoje hlavního města jako kraje např.:
- málo rozvinutou koordinaci aktivit veřejného a soukromého sektoru při rozvoji města,
- zatím slabé využití potenciálu vědy a výzkumu, neprovázání vzdělávání s trhem práce,
- korupce, kriminalitu a byrokracii, snižující atraktivitu ČR pro podnikání,
- radiální uspořádání města ovlivňující spolu s terénní morfologií nepříznivě možnosti vedení dopravní infrastruktury a realizaci tangenciálních vztahů,
- soustředění převážné většiny pracovních příležitostí a občanské vybavenosti včetně nadměstských funkcí do centra města,
- nedostatek vzrostlé zeleně a velký rozsah zpevněných ploch s omezeným vsakem srážek s nepříznivými důsledky na odtokové poměry, mikroklima a čistotu města,
- vysoký podíl zornění ZPF, nízký podíl trvalých travních porostů, střední a vysoké zeleně, nízký podíl lesů na správním území,
- zhoršené podmínky provětrávání vltavské kotliny a zaříznutých údolí vltavských přítoků,
- vysoká intenzita dojížďky do zaměstnání z mimopražských území,
- vysoký výskyt drobné pouliční kriminality (kapesní krádeže, násilí, okrádání zákazníků taxi-služby, směnáren, černý trh, prostituce ap.),
- nedostatek zájmu většiny obyvatel o věci veřejné,
- úbytek trvale bydlících v centru, v PPR,
- neexistence závazného regulačního nástroje pro PPR, ač jde o ohroženou památku UNESCO, neexistence jednoznačných nástrojů výškové regulace pro výstavbu ve městě,
- nízká úroveň „vstupních míst“ do města, jako jsou vlaková a autobusová nádraží a vjezdy po hlavních komunikacích (kromě letiště, které však má zase nevyhovující spojení s městem),
- nezvládnutá regulace možností vzniku monofunkčních administrativních a obchodně-skladovacích areálů,
- nedostatečná vybavenost velkých sídlišť zejména zařízeními pro kulturu,
- nedostatky v rozmístění a úrovni i kapacitách zařízení školských, sociálních a zdravotních,
- nedostatečná údržba a čištění veřejných prostorů města,
- deficit zeleně v rozsáhlých územích vnitřního kompaktně zastavěného území města, její nerovnoměrné rozložení,
- nedostatek zeleně i v zemědělské držbě zejména na severovýchodě města,
- nízké povědomí o hodnotě přírodních a přírodě blízkých neprodukčních ekosystémů,
- nízká lesnatost území.

Podle dokumentace k pořizování ZÚR zpracoval Ivan Tinka

page157_5
(Klikněte na Pepu!)