Co se vleče neuteče...

skolka
Tak nějak by se dal charakterizovat zdlouhavý proces hledání přístupové cesty k mateřské školce U Průhonu. Přitom ale nejde o nic míň a o nic víc, než aby soud nějak rozhodl. Z poslední informace pro zastupitelstvo (viz usnesení 0131/09) plyne, že
1. Žaloba na strpění povinnosti byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 2.12.2008, ......
2. Usnesením uvedeného soudu ze dne 10.12.2008 byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření.
3. Od 15.1.2009 má předsedkyně senátu náš spis u sebe , a čekáme na nařízení ústního jednání v této věci.

Nic ovšem není zadarmo. Pár desítek tisíc bylo vydáno na náhradní řešení pro rodiče, když se z této školky museli přesídlit do školky Letohradská. Zadarmo jistě není ani právní zastupování městské části v této záležitosti. A nakonec, jak plyne ze žádosti ředitelky MŠ Letohradská o zajištění finančních prostředků ze strany zřizovatele na úhradu nájemného v souvislosti s uzavíráním smlouvy o nájmu nebytových prostorů mezi MŠ U Uranie a MŠ Letohradská, protože MŠ Letohradská musí platit vodné, teplo a zabezpečení objektu uzavřené Mateřské školy U Průhonu.

Co je ovšem na této kauze zarážející, že se přístup ke školce vůbec mohl „ztratit“. Nezdá se totiž pravděpodobné, že by někdo vyprojektoval a poté vystavil školku, aniž by měl ve schváleném projektu řešen také přístup k této stavbě. Proč toto původní řešení, jestliže existovalo, není vymahatelné? Proč řešení soudní cestou je tak zdlouhavě, když soudce sotva může něco nového vymyslet?
Tinka Ivan
Ivan Tinka

page157_5
(Klikněte na Pepu!)