Holešovický jazykový koutek

Rabátko či rabato (německy rabatte) je starý výraz pro ohraničený, obvykle pravidelný záhon s trvalkami či letničkami, většinou podélného tvaru, vyvýšený a obroubený, jak z názvu vyplývá. Záhon byl vyvýšený pro:
1) lepší viditelnost a estetické uplatnění květin
2) oddělení od cestiček
3) pohodlnější práci (např.klášterní a bylinné zahrady), úzká a vysoká rabata umožnila lepší sázení, pleti a sklízeň.
Rabátka známe již ze středověkých a renesančních maleb. zahradníci je rozlišují na formální (skupiny květin) a neformální (plynulý účinek barev, textury, výšky). To, to platilo donedávna, viz třeba Čapkův Zahradníkův rok.

Přes různé ty EDY a Uhlíře, Třešinky, poslední dobou i kuňkání Zelených Žabiček je Praha prakticky již 16 let v majetku Modrých Strak, přesněji-sehrané party zastupičů bez osobní odpovědnosti, kteří tyjí z toho, že kryjí hnědou ekonomiku nastavenou na minimální efektivitu a maximální dojení veřejných rozpočtů. Odborníci závislí na radničních rozpočtech buď odejdou anebo na hru přistoupí. Tak i úředníci přes životní prostředí a „zeleň“, dále Technická správa komunikací i pijavice „pečující“ o parky a chodníky (zde Baobab, JENA...) začali slovem
„rabátko“ označovat nečistitelný štěrk sypaný do stromových mís namísto přihnojení, půdy a ozdobných mříží, květinového záhonu, anebo aspoň travnatého ostrůvku či pruhu, jak je běžné u dlouhodobě demokratických (nikoliv postkomunistických) sousedů.

Čerstvým příkladem vpravdě bolševického vyprazdňování pojmů, je
„Rekonstrukce Řezáčova náměstí včetně zeleně“ původně prý za 8 milionů, prakticky zřejmě za cca trojnásobek, z toho 10 milionů přihodil místním Strakám radní Štěpánek (SZ) z ekologické (!) kapitoly rozpočtu HMP.
Holešovická
„rabátka“ jsou kopce šutru na geotextilii přehozené přes pahýly kořenů zmrzačených jerlínů. Tak ať nám ta holešovická rabátka rostou a kvetou,včelky ať bzučí.A ať to tu voní a voní a voní.
Pasted Graphic
Architekt Zdeněk Meisner